Victoria Aveyard: Rudá královna

Autor: Victoria Aveyard

Nakladatelství: Cooboo

Žánr: Fantasy, Literatura světová, Dívčí romány

Počet stran: 360 stran

Rok vydání: 2015

Anotace (zdroj)

Napínavý světový bestseller, který si mohli přečíst čtenáři již v 25 zemích po celém světě.
Chudobou sužovaní Rudí jsou prostí občané žijící pod krutovládou Stříbrných, špičkových válečníků s božskými schopnostmi. Sedmnáctiletá Mare Barrowová patří mezi Rudé a bere to jako fakt, na kterém se nikdy nic nemůže změnit. Podaří se jí získat práci ve Stříbrném paláci, uprostřed těch, které z duše nenávidí. A rychle odhalí, že navzdory barvě své krve dostala do vínku také jednu vražednou schopnost. Takovou, která může ohrozit a svrhnout vládu Stříbrných. Ale se sílou je nebezpečné si zahrávat. Kdo může v tomto světě rozděleném krví vyhrát?

V tomto světě je populace rozdělena na dvě části, Rudí a Stříbrní. Zatímco Rudí jsou chudáci, kteří živoří ze dne na den, Stříbrní vládnou mocnými a magickými silami zasypáni pozlátkem a blahobytem. Celý příběh se točí kolem Mare Barrowové, která se řadí mezi Rudé a je s tím smířená, hlavní je aby přižila její rodina i ona sama. Aby přežila, naučila se krást a loupit, tento volnomyšlenkářský život ji skončí, když sežene práci v paláci, kde bude obklopena jak Rudými tak hlavně zákeřnými a rozmazlenými Stříbrnými. Při jedné slavnosti se nešťastnou náhodou zjistí, že Mare není jen nicotná Rudá služka, ale že je zvláštní. Svou mocí, která se projeví ve snaze uchránit si život, překvapí všechny kolem a nejvíc sebe samu.

Nesnáším první pátky v měsíci. Ve vesnici jsou najednou davy lidí a to je teď v parném létě to poslední, co byste si přáli. Na mém místečku ve stínu to ještě docela šlo, ale z toho zápachu těl, koupajících se při ranní práci v potu, by se snad i mléko srazilo.

YA literatury je na trhu mnoho a každý den se objeví nová, proto je velice těžké zběhlého čtenáře tohoto žánru po nějakém čase uspokojit. V této knize se autorka drží klasické YA šablony, kterou už všichni dobře známe. Dospívající hrdina, (poslední dobou je jím mnohem častěji žena) průměrná z chudých poměrů ze začátku nijaká, kdežto koncem knihy je z ní prakticky super hrdinka. Vím, že v této době je nesmírně těžké přijít s originálním námětem pro knihu, bohužel autorka si v tomto díle nešla daleko pro inspiraci.

Po dočtení knihy máte pocit, že jste četli zmotaninu Hunger games, Selekce s prvky Divergence a Vidořádu. Kdybych to chtěla hodně rozebírat, našly by se i další tituly. Zkrátka tohle se autorce prostě nepovedlo. Ze začátku příběhu čekáte, co se vlastně stane. A tak čekáte, čekáte a čekáte až najednou je konec knihy a ty si říkáš cože?

Dalším zakolísáním považuji i samotný svět, který si autorka vymyslela. Vystavěla si nějaké pomyslné základy, to ano ale jako celek působily vrtkavě a nevěrohodně. Většinou jsme zvyklí na určitou historii světa kvůli, které se děje to co se momentálně v knize odehrává a proč také knihu čteme. Tady máš rovnou naservírováno, že to tak prostě je.  Tím příběh ztrácí na atraktivitě a vytrácí se i zvědavost ke čtení.

Když se za svítání rozletěly dveře našeho domu, nevyděsilo mě to. Bezpečnostní prohlídky jsou běžné, ovšem k nám většinou chodí jednou dvakrát ročně. Tohle už bude potřetí.

Říkáš si, no tak dobře dějem mě kniha moc nezaujme, ale co postavy? Určitě tam poznám nějakou postavu, kterou si zamiluju nebo do které se zamiluju. Pro mě byla zklamáním i samotná Mare.  Prezentuje se sice jako člověk, který má rád svojí rodinu a na svých sourozencích mu záleží, ale z jejího sobeckého chování usuzuji pravý opak. Nevím, jestli to byl záměr, mě Mare přišla jako závistivá věčně si stěžující, litující se holka, která neumí nic jiného než fňukat nad svým životem a občas okrást stejného chudáka jako je ona sama. Středobod této knihy samozřejmě doplní i milostný trojúhelník mezi Mare, korunním princem a jeho bratrem. V tomto ohledu může koncem knihy nastat malý zvrat i překvapení pro čtenáře. Bohužel pro mě samotná zápletka milostného trojúhelníku byla jasná a celkově průhledná už od začátku.

V několika článcích i diskuzích jsem četla názor, že blogeři tuto knihu ani nedočetli, zkrátka neměli důvod. Já sama jsem se do čtení posledních kapitol hodně nutila a v řádcích objevovala jen to, co mi bylo jasné už dávno. Přiznám se, že jsem rozečetla i druhý díl této trilogie. Po 150 stranách kde se nedělo nic zajímavého, co by mě ke čtení táhlo, jsem knihu odložila. Překvapil mě i fakt že autorka chystá povídkovou čtvrtou knihu. Tipuji, že bude psána podobně jako povídková kniha Selekce.

Asi to ode mě nečekáš, ale ano knihu bych doporučila! Pouze, ale začínajícím čtenářům, kteří jsou v YA úplnými nováčky a ještě nejsou otrkaní smyšlenými světy. Ti totiž nebudou vnímat chyby tolik, jako ti kteří už nějaký ten pátek čtou. Přeji pěkné čtení :)