neděle 10. září 2017

Sarah Janet Maas: Dvůr mlhy a hněvu

Autor: Sarah Janet Maas

Nakladatelství: Cooboo

Žánr:  Literatura světová, Fantasy, Dívčí romány

Počet stran: 664 stran

Rok vydání: 2017

Anotace (zdroj)
Feyre přežila střet s Amaranthou a vrátila se na Jarní dvůr. Avšak ani zde nemá klidu, protože ji neustále pronásledují vzpomínky na to, co musela udělat, aby osvobodila Tamlina i jeho lid. A stejně tak nemůže zapomenout ani na smlouvu s Rhysandem, s kterým má strávit jeden týden v měsíci. Ač je nyní vznešenou vílou, srdce má stále lidské. A navíc si postupně uvědomuje, že na obzoru se objevuje ještě mnohem větší zlo, než jaké kdy zažila. A tak zatímco se snaží vyznat v zákrutech vílího života, zjišťuje, že její role zachránkyně ještě neskončila. Avšak dokáže se vyrovnat s nebezpečím, které se k ní blíží? 


Světoznámou autorku Sarah J. Maas určitě znáte díky její věhlasné sérii Skleněný trůn. Dnes ale budeme mluvit o pokračování její druhé fantasy série a to konkrétně Dvůr trnů a růží, (mou recenzi na první díl si můžeš přečíst také). 

První odstavec obsahuje spoiler z prvního dílu. Pokud si nechceš zkazit překvapení, tak se vrať na tuto stránku až si přečteš alespoň první díl nebo přeskoč první odstavec. 

Když se vrátím k prvnímu dílu řekla bych, že skončil celkem uzavřeně. Já sama jsem doufala v to, že autorka naváže druhým dílem na tajemné pouto Feyre a Rhysanda a přání mi bylo splněno (mě se totiž Rhys líbil už v prvním díle i když byl záporák). Každopádně naše hlavní zamilovaná dvojice odchází ruku v ruce do svého království. Feyre porazila Amaranthu, zachránila tak svojí lásku Tamlina za což zaplatila smrtí. Rada víl se však rozhodla, že za to Feyre odmění vrátí ji zpět její život. Nebude ale obyčejným člověkem. Stane se vznešenou vílou tím ale přijde o část sebe.

Říká se: A žili šťastně až do smrti že? No, druhý díl začíná právě tím šťastně až ... tak to má v každé pohádce být. Jenže v tomto příběhu není nikdo šťastný. Feyre je stále zavřená doma, nemůže opustit zámek natož aby se vydala někam sama, vždyť i v zahradách ji doprovází stráž. Nebaví ji malovat a nebaví ji už takhle dál žít. Její nové já je zavřené a zadušené ve volánkových šatech a stísněných komorách. Jediné co ji osvobozuje je dohoda díky které na několik dní v měsíci dostane do jiného království, kde může svobodně dýchat. 



 Jak jsme již u Sarah zvyklý celý děj je čtenáři podáván po malých kouskách a střípkách, které si každý skládá pomalu sám. Už při pohledu na knihu každý uzná že to bude příběh obsáhlejšího rázu. Proto se nesmíme divit, že je v něm opravdu všechno. Souboje, humor, tajemství které drží čtenáře v napětí, politika vztahové a také sexuální scény vystřižené z červené knihovny. Kdyby se mě ale někdo zeptal na hlavní dějovou linku knihy, opravdu bych netušila co mu říci. Třeba: Víš ono toho je tolik a zároveň nic, nic podstatného a zároveň je důležité všechno. A tak ubíhá děj celé knihy. To, že je kniha opravdu čtivá dokazuje fakt, že jsem ji přečetla za dva dny. 

Neřekla bych, že některé kapitoly byly jen vycpávkové nebo nedej bože byla vycpávková celá kniha. Už od prvních řádků mi bylo jasné, že autorka pokračuje v jasně zajetém řádu, který nastavila v prvním díle. Celý svět, který si vytvořila má v hlavě jasně nalinkovaný má určitý tvar a ten drží na určité historii a tradicích, které nám jsou postupně odkrývány. Věrohodnost dodávají zákony a odhalují nám spoustu nových a zajímavých informací. Poznáváme nové postavy a nové charaktery. Někteří se úplně změní u někoho poznáme novou tvář a u někoho zase tu pravou. Postavy určitě nezamrzají na mrtvém bodě a doplňují celý příběh o magično. 

S chválou přicházejí také výtky, zamilované scény dobře beru. Milostný trojúhelník mi v tomto případě vůbec nevadil, protože se třetí strana prakticky zdržela komentáře a prostor podle mého názoru dostane až v díle dalším, ale ty milostné scény?! Ze začátku to bylo něco jiného, nového. Ale stále a stále se opakujícího na několika desítek stranách. Proč prosím?? U některých jsem si připadala trapně a to mi je dvaadvacet. Zajímalo by mě jak bych si tvářila, kdybych knihu dostala do rukou řekněme v takových šestnácti nebo patnácti letech. Rozhodně si nemyslím že kniha díky těmto částem by měla být v sekci pro děti a mládež. 


V tomto díle se pohybujeme v temnotě, proto vše je zahalené kouzlem tajemna a magie. Nahlédni pod ni!

Žádné komentáře:

Okomentovat